Cas vanoc a Silvestr - u nas doma snih a mraz, prokrehle ruce, svarak a grog. V Australii slunce, horko a cely kontinent v pohybu. Vsichni jedou na Gold Coast nebo nekam k mori. Nase plany jsou vsak jine. My se vypravime proti proudu vsech Australanu a pojedeme do nitra kontinentu. Mala nejistota v nas ale prece jen zustava - je to dobry napad? V lete a do outbacku*? Muze tam touto dobou byt tak mezi 40 - 50 stupni Celsia... Tak si to leto aspon poradne uzijeme.

28. prosince pujcujeme auto - 4WD Mitsubishi Forester - a pomalu se vymotavame ze Sydney smerem k Modrym Horam, na zapad.

Po jejich prekonani se ocitame v kraji plnem stad krav a ovci. Obcas zastavime v nejakem malem mestecku a jsme trosku zklamani z pocitu, ktery v nas zanechavaji. Vetsinou pusobi tak nejak neutesene, neosobne, nemaji zadnou dusi, nic, proc by tu mel clovek zustavat dele nez na kavu. Nejzajimavejsim mistem cestou na zapad bylo mestecko Carcoar. Pruvodce pravi:"...je jako obrazkova kniha pripominajici starou Anglii a jediny zpusob jak ocenit jeho poklady je pesi prochazka..." Pravdou je, ze je to treti nejstarsi osidlene misto (1839) v australskem vnitrozemi zapadne od Modrych Hor. Pokazde se musime pousmat, kdyz slysime neco o "nejstarsich historickych pamatkach v Australii" ktere maji ani ne 200 let.

Prochazime si Carcoar a vskutku jsou zde krasne stare drevene a celkem udrzovane domy.

Carcoar nechavame za zady a pomalu se poohlizime po nejakem noclehu. Zjistujeme, ze v teto oblasti je minimum nasich oblibenych B&B (bed and breakfast - postel a snidane) a tak nam nezbyde, nez se ubytovat v hotelu. Ve mestecku Canowindra je jeden takovy krasny, stary s provesenymi stropy, drevenymi vrzajicimi podlahami kterymi je obcas videt skrz do nizsiho patra, s velikym balkonem se starym litinovym zabradlim - The Old Vic INN.

DALSI DEN