Rano mirime do Silvertonu. Mestecko zname z nataceni mnoha filmu, napr Sileny Max s Mellem Gibsonem. Cesta neni dlouha, Silverton lezi necelych 15 km na zapad od Broken Hill.

Prvni zastavkou je vyhlidka za mestem. Je to vyvysene misto, odkud pry lze spatrit zakriveni zemekoule. Odtud dal, kam az oko dohledne, je jen poust. Silnice sice vede jeste kousek, ale jen k vodni nadrzi pod kopcem. Dojmy z takovychto mist se daji jen stezi popsat. Nekonecna rozlehlost krajiny, horky vitr unasejici jemny pisek... Prvni osadnici museli pocitovat jistou beznadej pri pokusech zde prezit. Sbirame si par kaminku na pamatku.

V samotnem Silvertonu je nekolik galerii s mistnim umenim. Blahove jsme se domnivali, ze za lidove ceny. Silverton je prece jenom prilis turisticky znamy.

Jdeme se podivat do svetoznameho Silverton Hotelu. Na vsech zdech kolem jsou nalepeny fotografie z nataceni filmu a vystrizky z novin ve kterych se o hotelu psalo. Koupili jsme si na pamatku lahev Chardonay s etiketou "Silverton Hotel".

Cestou zpet do Broken Hill zastavujeme na par fotek u docista vyschleho koryta reky s krasne popraskanou bahenni krustou na dne.

Asi 12 km severne od Broken Hill, na vysokem kopci, je trvale nainstalovano dvanact kamennych skulptur. Pristup k nim je bud pesky od parkoviste, nebo se da vyjet az do jejich bezprostredni blizkosti autem - ovsem za predpokladu, ze si clovek vyzvedne v Broken Hill v infocentru klice od zamcene brany. Vracime se tedy zpet, pujcujeme si klice a chceme se na kopec vratit pozdeji, pri dramatickem zapadu slunce.

Nez bude vecer, je jeste dost casu na vyjizdku na obrovskou haldu vytezene hlusiny ktera je uprostred mesta a je na ni postaven hotel, restaurace a hornicky memorial.

Stali jsme pred rozhodnutim zdali stravit jeste jednu noc v tomto meste nebo popojet dale na vychod do White Cliffs. Nakonec se rozhodujeme pro White Cliffs, ale jeste nam zbyva prohlidka skulptur.

Z vrcholu kopce je nadherny vyhled daleko do kraje. Skulptury zde umistene pochazi od autoru z celeho sveta. Pri jejich fotografovani se pomalu meni pocasi. Z jedne strany tezke tmave oblaky, z druhe strany modra obloha. Sikme osvetleni od zapadajiciho slunce dodava scenerii mysticky nadech. Obcas se zableskne a za chvili je slyset hrmeni, sem tam spadne i pak destovych kapek. Loucime se se sochami kolem sedme hodiny vecer. Klice od brany uz nemuzeme vratit, infocentrum uz je zavrene. Strkame je tedy pod dvere s dopisem, ze se omlouvame, alenase plany se zmenily (meli jsme je vratit az zitra rano) a vratnou zalohu 20 dolaru at venuji na udrzovani parku.

Tak tedy vzhuru na vychod. Jen co prekrocime hranice mesta, dramaticky se meni pocasi. Vjizdime do desive bourky, najednou je tma, temer nepretrzite slehaji blesky ze vsech stran a sterace nestaci stirat vodu. Navic krajina dostava prizracy odstin tmave cervene barvy, obloha je misty az tmave fialova. Vypada to na konec sveta. Kdyz jsme vyjeli z nejhorsiho, vsimame si prouzku tmaveho koure vychazejiciho zpoza obzoru vlevo pred nami a tahnouci se daleko podel obzoru. Nejspis blesk zapalil bus.

Uz je noc, cesta ubiha rychle a my se tesime do White Cliffs na oslavu Silvestra. Vezeme si sebou flasku sampanskeho, ktera ale pred pouzitim potrebuje radne vychladit. Vsimame si pribyvajicich srazenych klokanu podel silnice. To je pokazde znameni na velmi opatrnou jizdu, predevsim vecer a v noci. Jedeme tedy velmi opatrne, ne rychleji nez 85 km/h, v neprehlednych usecich i pomaleji. Nastesti je okoli silnice bez husteho porostu, tak jsou zvirata dobre videt a da se vcas pribrzdit. Ve Wilcanii, 195 km od Broken Hill, odbocujeme z hlavni silnice doleva, White Cliffs je jeste 93 km daleko. S klokany je to tu jeste horsi. Primo se to tu jimi hemzi! Projizdime stadem spicich krav, nastesti zadna nlezi na silnici. Nektere z nich se budi a vstavaji, nevericne mzouraji do svetel auta.

Stale se blyska. Koukam na palubni hodiny, sakrys, 00:03. Tak jsme to nestihli. Vidime vrsky ohnostroju odpalovanych z jiz nedalekeho White Cliffs. Prijizdime asi 20 minut po pulnoci, mijime novorocni veselici mistnich obyvatel a mirime k PJ's Underground Hotel kde mame zamluveny nocleh. Hotel je vybudovan v prostorach stareho dolu na opaly, je to takove male podzemni bludiste. Davame si veci do naseho pokoje - vykopu a jdeme se sampanskym na terasu zapit toho Silvestra. Jednu zidli ma pro sebe zabranou krasna zelena zabicka.

DALSI DEN