"Kontinentalni" snidani se loucime s Port Campbell a popojizdime kousek zpet na zapad, na mista, kolem kterych jsme projizdeli vcera v noci. Great Ocean Road se jmenuje cesta, na ktere stravime posledni den nasi dovolene. Pobrezi je v techto mistech mimoradne clenite a ocean byva velmi bourlivy. Ne nadarmo se jedne casti utesu rika "pobrezi vraku". Vice nez 100 (nekteri veri ze i vice jak 700) lodi ztroskotalo na rozeklanych utesech.

Prvni atrakci je London Bridge. Dnes jiz neni mostem, zritil se v roce 1990. Primo na moste nastesti nikdo v tu dobu nebyl, ale nekolik lidi zustalo na druhe strane byvaleho mostu. Musela je zachranovat helikoptera. Tak to alespon popisuje tabulka na vyhlidce.

Dalsi v poradi smerem na zapad je "The Grotto". Po drevenych schudcich kombinovanych s pesinkou vytesanou do piskovcove steny, lze sejit az k hladine oceanu a z blizka sledovat silu morskeho priboje neustale hlodajiciho vysoke steny utesu. Duneni silnejsich vln zni hrozive.

Nejzapadnji polozenou zajimavosti je na Great Ocean Road je "Bay of Islands" - zatoka ostrovu. Obdivovali jsme odvahu rybare loviciho vysoko na utesu (kazdy rok jich nekolik zahyne - splachne je vetsi vlna, nebo spadnou z utesu - casto je uz nikdy nikdo nenajde).

Po zatoce ostrovu se vracime zpet, mijime uz zname Grotto a London Bridge, abychom se zastavili u Loch Ard Gore. U tohoto mista ztroskotala v roce 1878 trojsteznikova plachetnice Loch Ard plujici z Anglie do Melbourne. Z 36 clenu posadky a 18 pasazeru prezili jen dva. Objev vraku byl hruzostrasny, tela utonulych namorniku byla vyvrzena do velke Blow Hole (temer uzavrena zatoka s prudce se zvedajici a klesajici hladinou) spolu se svetelkujici latkou, kterou lod prevazela.

Posledni a turisty nejnavstevovanejsi (myslime si, ze predchozi mista byla zajimavejsi) je The Telve

 Apostles - Dvanact apostolu. Osamocene skalni utvary, ktere priboj oddelil od pevniny. Jeden z nich se zritil v lonskem roce (2005).

Cele pobrezi v teto oblasti je naprosto uzasne. Dale se silnice vine trosku vice do vnitrozemi, aby se k mori u mestecka Apollo Bay zase vratila. Utes uz dale neni tak rozeklany a cesta je zariznuta do uboci strmych pobreznich kopcu.

Do odletu letadla z Melbourne zbyvaji asi 3 hodiny... Silnicka je uzka a hodne klikata, zaciname mit trosku obavy o navrat do Sydney. Navic nase auto zacalo v zatackach vydavat nejake divne zvuky, jen aby nam vydrzelo.

U mesta Lorne uz Great Ocean Road opoustime, abychom meli sanci stihnout let domu.

Silnice je rovnejsi, trosku nas zdrzi prujezd prumyslovym Geelongem, kterym uz projizdime za tmy a potom semafory v Melbourne. Auto vracime asi pul hodiny pred odletem. Ve spechu balime nase zavazadla a jdeme se odbavit. V tom spechu ani nestacime myslet na to, ze nase dovolena je u konce. Zitra rano do prace.

Byla to uzasna cesta, priste se vypravime vice do Outbacku - vice do australskeho vnitrozemi.

KONEC