Rano nas ceka prostreny stul v salonku a ticha hudba na pozadi. Pripadame si tak o 50 let zpet v case.

Dnes jedeme na blizky ostrov Bruny Iland pozorovat tulene. Trajekt nas prepravi z mestecka Kettering do Roberts Pointu na ostrove, odkud svizne pokracujme po silnici, ktera v nekterych usecich prechazi v prasnou cestu, do Adventure Bay. Tam na nas ceka rychly clun, na kterem budeme absolvovat trihodinovou plavbu podel vychodniho pobrezi ostrova az k jeho nejjiznejsimu vybezku. Hned po vypluti mame vzacnou prilezitost spatrit na brehu v busi bileho klokana walaby s mladetem. Bili wallabies byli vyslechteni umele (nevime za jakym ucelem) a na ostrove se jim dari, protoze je zde neohrozuji zadni predatori. Dozvedelijsme se vsak, ze se jim casto rodi mladata s normalnim zbarvenim a bilych jedincu uz mnoho nepribyva.

Plujeme dal na jih kolem rozeklaneho pobrezi. Pak konecne na skale pod strmym srazem spatrujeme prvni tulene. Na malych skalnatych ostruvcich roztrousenych kolem nejjiznejsiho vybezku ostrova odpocivaji desitky tulenich samic s jiz odrostlejsimi mladaty. Moc si nas nevsimaji, nekteri dokonce skacou do vody a jdou si nas prohlednout z vetsi blizkosti. Meli jsme krasny zazitek. Prekrocili jsme 43,5 stupen jizni sirky, coz bylo nase nejjiznejsi misto, kam jsme se na jizni polokouli dostali.

Vracime se zpet na trajekt a po vylodeni na pevnine mirime na zapad. Projizdime mesto Huonville, prekracujeme reku Huon a z mestecka Geeveston chceme podniknout vypravu na "Air Walk" nad destnym pralesem. Dozvidame se vsak, ze dnes je jiz tato lavka nad korunami stromu uzavrena. Skoda, ale po ceste pralesem jsou jeste i jina zajimava mista.

Silnice z Geevestonu az k Tahune Forest Air Walk se vine lesem 25 km. Navstivili jsme misto s nazvem West Creek Lookout. Nad udolim znicenym v pozarem v roce 1967 je postavena vyhlidkova plosina s informacnimi tabulemi vysvetlujicimi priciny vzniku lesnich pozaru a uzitecnost techto katastrof pro les. Napriklad nektere obaly semen rostlin se oteviraji az pote, co se zahreji nad 500 st C.

Nektere druhy eukalyptu dokonce v horkych dnech vylucuji ze svych listu prudce vznetlive plynne esence. Dalsi nasi zastavkou v Huonskem lese byl nejmohutnejsi Australsky strom, opravdu pekny kousek.

Pomalu se zacina stmivat a my se vydavame zpet do Woodbridge, nocujeme ve stejnem mestecku ale v jinem penzionu. Je to nase posledni noc a nam zacina byt trosku smutno.

Tasmanie, den osmy